Řeznicko/uzenářské noviny o vegetariánství

V dnešní době už na téma vegetariánství podávají média informace stále častěji. Otázkou do diskuse může být zda jsou tyto informace pravdivé, objektivní, a ověřené podle posledních vědeckých poznatků. Našli bychom je i ve známých časopisech a například o vegetarian.cz napsali časopisy např. Computer, Mladý svět, Internet magazín, Novinky.cz tj. on-line magazín deníku PRÁVO, Rozhlas atd … Ale jsou místa, kde bychom je nehledali a tak pro Vás máme něco vskutku originálního, pokud se to tak dá nazvat a to, když se o vegetariánství píše v listu Českého svazu zpracovatelů masa.

V něm úvodem autor popisuje regiony na zeměkouli, kde se lidé živí převážně ovocem, zeleninou, obilninami rostlinnými potravinami. Dále upozorňuje na známé filozofy, lékaře, kněží a významné osobnosti, kteří propagovali, a jak uvádí: co je důležité, i sami přísně dodržovali vegetariánský způsob života.

Informuje čtenáře Listu Českého svazu zpracovatelů masa o tom že, vegetarianismus pochází z latinského slova vegetabilis - rostliny a vegetare - růst, rozvíjet se, případně vegetus - plný života. Konstatuje, že vegetarismus přišel do antického Řecka z Asie od brahmínů, jogínů a vyznavačů buddhismu. Římané, jak je známo, byli naopak velkými milovníka masa, kultu síly. Kořeny vegetarismu, tak jak ho známe nyní, nacházíme v 19. století v Anglii, kde již v roce 1847 vznikla první britská vegetariánská společnost, která vytvořila i současné slovo vegetarián.

Poté rozděluje vegetariány do známých skupin a tvrdí, že Vegetariáni dnes obhajují svoji pozici a získávají nové příznivce na základě následujících zásad a tvrzení, která současně uvádí: Etickým důvodem pro vegetariánský styl života je mravní a filozofický způsob života. Poznání, že i ostatní tvorové cítí a že jejich pocity jsou podobné našim, snaha řešit problém násilí ve svých vlastních srdcích a dále uvádí citát Mahátmá Gándhího o vegetariánství.

Článek reaguje také na billboardy visící v polovině roku 2004 po celé republice. Zde citujeme autora: Jsou stejně jako před dvěma lety financovány panem Petrem Vachlerem, prezentujícím se na serveru Zvíře v tísni. Proč mnu vyvracet jeho názor? Proč je vyvracet kterékoli straně, která je o své pravdě skálopevně přesvědčena? Proč diskutovat o problému jestli trávicí ústrojí člověka je uzpůsobeno na stravu masitou či rostlinnou? Autor jako veterinární lékař uvádí, že pravda je uprostřed píše v článku, že člověk je přece po tisíce generací adaptován na stravu kombinovanou, pestrou, vyváženou a plnohodnotnou a říká: najít tuto hranici a zobecnit ji je však těžké.

Řeznicko/uzenářské noviny v článku nabízí i informaci, že Vegetariánství propaguje svůj styl života poukazováním na dnešní ekonomické aspekty zemědělství, potravinářství a ochranu životního prostředí. K vyprodukování 200 g bifteku, je třeba obilí, které by nasytilo 45 až 50 lidí obilnou kaší. Jeden akr půdy vyprodukuje asi 82 kg hovězího masa nebo 10 tun brambor. Vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 kg vody, zatímco k produkci 1 kg masa je potřeba 2500 až 6000 kg vody. A také uvádí, že přeměna lesů na pastviny slouží k chovu dobytka nakupovaného firmou americkou firmou na výrobu a rozvoz hamburgerů, jako zdroj uvádí webové stránky propagující vegetariánství.

Ke zdravotní důvodům přechodu na vegetariánství se vyjadřuje jako o vyvrácení kultu masa a hledáním souvislostí mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsu a dělohy, ischemickou chorobou srdeční, vysokou hladinou cholesterolu, artrózou, nádory a rakovinou. Vznik těchto polyfaktoriálních nemocí však souvisí nejen s nadměrným příjmem živočišných bílkovin, tuků, ale i způsobem života, konstatuje článek a doplňuje, že faktem, že životní styl vegetariánů tkví nejen v odmítání masa, ale i abstinentství, nekuřáctví a vyhýbání se stresovým situacím a naopak vyhledáním sportu a duševní hygieny. Kult masa je ve společnosti dlouhodobě zakořeněn jako zdroj fyzické síly. S technickým rozvojem však sám kult síly postupně pozbývá na významu, do popředí se dostává fyzické zdraví a rozvíjení duševní kondice, uvádí v článku Ladislav Steinhauser.

Článek se dále věnuje vědeckým článkům o vegetariánské výživě s upozorněním že jej často provázejí s možným nedostatkem životně důležitých složek výživy. Tvrdí, že obvykle jsou to názory lékařů podporující přirozenou kombinovanou výživu. Současně však nabízí informaci, že se stále se rozšiřuje řada syntetických preparátů a že dnešní farmacie umožňuje i extrémním skupinám vegetariánů - veganům deficit vitamínů, minerálů a některých esenciálních aminokyselin nahradit. (poznámka redakce - je samozřejmě také řada čistě přírodních doplňků). Těžko říci o co se opírá, když říká, že tato cesta je však vegetariánským hnutím odmítána.

Zpracovatelé masa se dovídají, že svoji roli hraje nejenom "módnost" a že s rozvojem techniky skladováním potravin, mezinárodním obchodem a celoroční dostupností čerstvé zeleniny, spolu se snížením energetické náročnosti výživy lidí z důvodů lepších bytových podmínek, nižším fyzickým zatížením, systémem speciálních stravovacích služeb jsou vytvářeny podmínky pro rozvíjení vegetariánství po celé planetě. Konstatuje, že i tam, kde vegetariánství doposud dobré podmínky dlouhodobé nebo alespoň celoroční trvání nemělo.

Ladislav Steinhauser v uvedeném článku na závěr uvádí a zde si prosím povšimněte poslední věty: Současnou propagaci vegetariánství mezi mladými lidmi není možné jen jednostranně odmítat, je třeba je alespoň chtít pochopit, porozumět jejich potřebám a názorům, které se možná liší od našich. Ale kdo ví, jestli se jejich pohled na maso časem nezmění? Kdo ví, kam se bude vyvíjet i náš obor? Nakonec - ještě krůček, a některé masné výrobky budeme schopni do vegetariánského jídelníčku směle zařadit sami.

zdroj: Řeznicko/uzenářské noviny 8/2004 - List Českého svazu zpracovatelů masa ročník XII. z 20.července 2004

Celý článek zde - strana č.3

red.ED